Sníh není “zmrzlá voda” ve stylu ledové kostky. Sníh vzniká jako krystaly ledu, které rostou ve vzduchu. A každá vločka je originál hlavně proto, že její cesta atmosférou je pokaždé jiná.

Jak se z vodní páry stane sněhová vločka

Ve studeném mraku jsou:

  • vodní pára,
  • drobné kapičky,
  • a tzv. jádra kondenzace (prach, pyl, aerosoly).

Když jsou podmínky správné, vodní pára se začne ukládat na drobnou částici a místo aby vznikla kapka, začne růst ledový krystal. Často je to proces, kdy pára přímo přechází na led (depozice), bez “tekuté fáze”.

Proč jsou vločky šestihranné

Molekuly vody (H₂O) se v ledu skládají do struktury, která preferuje šestiúhelníkovou symetrii. Proto mají vločky typicky šest ramen. Ne protože je to roztomilý, ale protože chemie a fyzika.

Proč není žádná vločka stejná

Protože vločka cestou dolů prochází vrstvami vzduchu, kde se mění:

  • teplota,
  • vlhkost,
  • proudění,
  • srážky s jinými krystaly,
  • mikro “nehody” na cestě.

I malá změna vlhkosti v jedné části pádu způsobí, že jedno rameno roste o chlup jinak než druhé. A pak už se to nabaluje.

Jak vznikají různé typy vloček

Obecně platí: tvar závisí hlavně na teplotě a vlhkosti. Někdy rostou “hvězdičky”, jindy jehličky, sloupky, destičky, někdy se slepují do mokrého sněhu a máš z toho hnusné koule na botách.

Proč je sníh někdy suchý a křupe, a jindy je těžký a mokrý

  • mráz → vločky zůstávají suché, sníh je sypký
  • teplo kolem nuly → částečné tání, sníh je mokrý, lepí se a je těžký

Závěr

Sníh vzniká růstem ledových krystalů z vodní páry a každá vločka je jiná, protože má unikátní “letový plán” atmosférou. Šestihranný základ je fyzika ledu, zbytek je chaos počasí.

Lovec Faktů

Vysvětluju „proč“ a „jak“ - bez keců a bez omáčky.